Když mí prarodiče po válce koupili domek v pohraničí, jako odkaz bývalých majitelů objevili na půdě několik desítek kilogramů šedivé pletací příze. Spotřebovat ji ("přece se to nevyhodí") trvalo mnoho let. Dvě generace si ve výtvorech z této vlny, v celé rodině později známé jako "šedý mor", užily své.

Vzpomínám si na dětství strávené ve svetřících upletených z dobových kousavých materiálů. Vzpomínám si na děsivé beztvaré ponožky, které pletla moje babička v době, kdy už nebyla zcela při smyslech. Vzpomínám si na německé pletací časopisy, schraňované po celá osmdesátá léta, které mě přiměly ke studiu cizích jazyků.

V té době bylo pletení jedním ze způsobů, jak navzdory nevábné nabídce v obchodech obohatit svůj šatník. Ale ta doba už je pryč. Nikdo už se nemusí mořit s jehlicemi jen proto, aby vytvořil nedokonalou kopii svetru zahlédnutého na obálce Burdy (mnohem dokonalejší kopie čehokoli koupí levně v kterékoli tržnici).

Proto vám na stránkách Saky Paky chceme nabídnout inspiraci pro poněkud jiné pletení, než na jaké jste zvyklí ze stránek běžných časopisů. Naše modely vám možná budou připadat hříšně neužitečné. Ale právě takové mají být. Rukavice do dvacetistupňového mrazu a kabelu na pět kilo brambor si můžete koupit. Svůj um a drahocenný čas použijte raději na něco výjimečného. Na něco, co v žádném obchodě nenajdete.

Zkrátka: začněte plést pro radost.

Vaše

Bára Šťastná, Saky Paky